Aneb 11. uluslararası İstanbul Bienali,
neboli 11th International İstanbul Biennial
a tedy 11. Mezinárodní İstanbulské Bienále.
Téma jest arcizajímavé: Insan neyle yaşar?
= What keeps mankind alive?
= Co udržuje lidstvo při životě?
Tři dny svého života jsem obětoval hloubání nad touto otázkou společně s autory děl, která jsou rozmístěna ve skvělých výstavních prostorech ve třech areálech. A to vše zcela zdarma, za což vděčím Adamovi, který mi krom průvodce třikrát zapůjčil i svou novinářskou permanentku. Velmi letmý dotyk atmosféry je k vidění výše v İstanbulské fotogalerii.
Vystavena jsou díla více než 70 umělců z celého světa, ovšem převládají autoři z Balkánu, Blízkého východu, Turecka a Íránu. Nejčastějším formátem je video art, který doplňují kresby, malby, plakáty, sochy, fotografie, hologramy i nezařaditelné projekty. Témata se obvykle dotýkají různých forem diskriminace a nespravedlnosti - politické, náboženské, třídní, genderové nebo celkově systémové. Nejčastější pocity, které vyvolávají jsou strach z polarizace a radikalismu a bezmoc tváří v tvář těmto silám, které mají moc strhávat masy a ničit lidské osudy. Tolik na úvod. A vlastně i na závěr, protože myšlenky, co jsem zde chtěl uvést jsou natolik neuspořádané, že bych vytvořil jen neřádský chaos.
neboli 11th International İstanbul Biennial
a tedy 11. Mezinárodní İstanbulské Bienále.
Téma jest arcizajímavé: Insan neyle yaşar?
= What keeps mankind alive?
= Co udržuje lidstvo při životě?
Tři dny svého života jsem obětoval hloubání nad touto otázkou společně s autory děl, která jsou rozmístěna ve skvělých výstavních prostorech ve třech areálech. A to vše zcela zdarma, za což vděčím Adamovi, který mi krom průvodce třikrát zapůjčil i svou novinářskou permanentku. Velmi letmý dotyk atmosféry je k vidění výše v İstanbulské fotogalerii.
Vystavena jsou díla více než 70 umělců z celého světa, ovšem převládají autoři z Balkánu, Blízkého východu, Turecka a Íránu. Nejčastějším formátem je video art, který doplňují kresby, malby, plakáty, sochy, fotografie, hologramy i nezařaditelné projekty. Témata se obvykle dotýkají různých forem diskriminace a nespravedlnosti - politické, náboženské, třídní, genderové nebo celkově systémové. Nejčastější pocity, které vyvolávají jsou strach z polarizace a radikalismu a bezmoc tváří v tvář těmto silám, které mají moc strhávat masy a ničit lidské osudy. Tolik na úvod. A vlastně i na závěr, protože myšlenky, co jsem zde chtěl uvést jsou natolik neuspořádané, že bych vytvořil jen neřádský chaos.
Žádné komentáře:
Okomentovat